Tento blog (a vůbec tato stránka) se přesouvají na novou adresu a to:

http://nwd.kx.cz

Nečekám, že tu budou pravidelní návštěvníci, ale poskytnutí informací, ještě nikoho nezabilo...no...možná až na lidi ze CIA a FBI, ale o tom jiná.

Dnes, dne 9.10.2007 jsem byla oficiálně zapsaná jako student Hospodářské fakulty TUL. Ehm. Myslím, že bych se bez téhle šaškárny dokázala obejít. Nyní si můžete přečíst průběh této události:

Inu. Posadila jsem se do druhé řady, kde mi byl držen flek. V devět hodin zahajovacího času se ozvaly dva tóny, které mi připomněly začátek písničky 'Jede, jede poštovský panáček' a když jsem se přestala smát, čekala jsem, až se to spustí. Ony dva tóny zazněly znovu, nicméně tentokrát skladba pokračovala. Nemůžu si pomoct, ale přišlo mi to jako vznešenější remix 'Poštovského panáčka'. Za zvuku této melodie jsme se všichni přítomní studenti postavili a otevřela se opona, za níž bylo ve dvou řadách dvanáct dřevěných kateder, při čemž druhou řadu již vyplňovalo šest sedících pedagogů fakulty hospodářské. Za doprovodu té samé hudby začalo velice pomalým krokem přicházet zbylých šest kantorů. Jejich oblečení bylo samozřejmě slavnostní a vtipné. Černé hávy, napodobenina ruského čepce do zimy bez kožešiny a kolem krku visící zlatý medailon. Příchozí došli doprostřed podia, lehce se uklonili a usadili se. Poté, co byli všichni na svých místech, zazněla česká hymna. Nemám ji ráda. Pak následovala hymna evropské unie. Osudová symfonie od Beethovena. Tu zase ráda mám. Když jsme se posadili, bylo nám představeno všech dvanáct přísedících pedagogů. Samý 'docent, doktor, inženýr' u jednoho jména. Je nutné je takto představit, to si opravdu plně uvědomuji, ale když nastane situace jako tahle:

studentka: "Dobrý den, je tu pan X?"
pedagog: "Pan X? Děláte si legraci? Jaký pan? Docent X!"

tak si nemůžu pomoct, ale je to ujetý. Jako kdyby nás těmi tituly chtěli udržovat při zemi a zároveň nám říkat: 'Já jsem někdo, tak si to pamatuj'. Je mi to proti srsti ať je to jak to je. Ale zpět k tématu. No, když měla proslov jedna pedagožka, docela mě pobavila pasáž, kde citovala, co jim jsou studenti při odvolání schopni napsat. Když to stručně shrnu, jeden odvolající je nařknul z toho, že poskytují přípravku na matiku pouze v Liberci a že lidé z ostatních měst jsou tímto znevýhodňováni. Že by v každém městě měla být možnost tyhle přípravné kurzy navštěvovat. Škola neni povinná tyhle kurzy vůbec nabízet, tak ať si dotyčný políbí šos.

Pak měla proslov moje kamarádka. Četla imatrikulační slib. No tak jsme holt všichni v celém sále řekli 'Slibujeme!', zahrál zase 'Poštovský panáček (remix)', všichni stejně pomalým krokem zase odešli a opona se zavřela. Následovala desetiminutová pauza a pak byla 'neformální' část, kde nám povídali různě o škole atd. a po našich dotazech to rozpustili. Celkově to tedy trvalo tak hodinu a čtvrt. Měli jsme si až v jednu dojít na studijní oddělení pro indexy a ISICy. Ztracený den, ale aspoň nebyla škola. Musela bych tam být až do půl osmé, tudíž radši přečkám tuhle šaškárnu. Ale znovu ani omylem.

Dneska mi mamka koupila tuhle šachovou kolekci se slovy:
"Koupim ti tohle číslo, pak ještě to další, ale to bude všechno."
Tak jí řikám, proč to teda vůbec řeší, když nebudu mít všechno, tak je dost zbytečné kupovat i první dvě čísla. Povedlo se mi ji přemluvit, takže nakonec to budu sbírat všechno. Takže jsem si sedla k internetu, že to objednám odtud:

Kolekce Šachy Harry Potter

Budu to sbírat po dobu dvou let. Ono se to nezdá, ale vyjde 47 čísel, dvakrát do týdne. Nejvtipnější na tom je, že celou kolekci budu moct hrát až mi bude 21 let. Nicméně budu mít alespoň rekvizity Harryho Pottera a třeba se naučim i hrát šachy.

Auto muselo do servisu, tak jsme jeli do Liberce, do AutoTrendu, které je kousek od Hypernovy. Byly jsme objednané na devátou s tím, že do dvanácti to bude.

"Tak...dokdy by to mohlo být?"
"No...řekněme, že byste se pro něj mohly zastavit tak...ve tři? To už by to mohlo..."
"Ve tři? Co máme dělat v Hypernově šest hodin?"
"Také bychom vás mohli odvést autem do města, pokud by..."
"No pokud myslíte Nové Město pod Smrkem..."
(Úsměv)
"Řikali jste, že to bude do dvanácti hotový."
"No, když to dám našim mechanikům hned...tak my se vám do dvanácti ozveme."

Takže jsme se vydali do Hypernovy. Jakmile má drahá mamka spatřila slevy, okamžitě jsme ten dotyčný krám musely navštívit. Ještě že je Baťa drahý i tak. Zašla jsem do elektra, protože už dlouho hledám nějakou maličkou Hi-Fi a jak jsem šmejdila, tak jsem šmejdila, nikde nic. Ještě předtím, jsme zašly do Oko Optiku na měření zraku. Pořídily jsme nové brýle (ne pro mě), takže jsme to měření měly zadarmo. Já jsem nakonec zjistila, že mám na každé oko tak 0,25 dioptrie, což je to nejmenší, co se dělá a na brýle je to poněkud dosti zbytečné. Ale potěšilo mě na jednu stranu, že to, že vidim blbě není můj výmysl...když už si člověk jde pro zdravotní kontrolu na řidičák a vidí místo 'V' 'Y' a místo 'O' 'Q'...no...nechtěla mi to dát. Po přemlouvání ale svolila...ty moje výmluvy...

A pak nastala osudná zastávka v Okay...na tom obchodu mě fascinuje ta věc, že ho musíte prolézt celý a vidět všechno. Chytré na nalákání zákazníků, viz má mamka. Viděla tam mražák. Ze kterého se potom vyklubala chladnička, ale to je fuk. Je fakt, že mražák potřebujem....kam taky dávat zmrzliny, že...no...nicméně na konci u kas byla ona. Hi-Fi, ne ženská. Taková maličká, dřevěné repráčky, kazeta a CD, vše, co si mě srdce přálo. Tak jsem jí vzala. Ještě by to chtělo nějakou poličku, abych jí měla kam dát a bude to fantastický.

Pak jsme šly ještě do Billy, kde když jsem viděla ty lidi s paletama a za kasou, došlo mi, jak jsou všechny supermarkety stejné a že už tam pracovat nebudu.

Máme tu nové album od Nightwish, které vyjde 28 září. Jako nedočkavý fanoušek, jsem prošmejdila google, jestli tam náhodou už tohle album není. Zklamaná jsem byla i nebyla. Album je k dispozici, nicméně s voice-overs. I tak je to ale nádhera. Na tohle album jsme čekali už dlouho a musím říct, že se to vyplatilo. Už se nemůžu dočkat konce září, až si album koupím a zaposlouchám se do téhle přenádherné úžasné hudby. Co se týče zpěvačky, Tarja měla silný hlas, který by se podle mého do těchhle písniček hodil víc, nicméně s Anette se zlepšila angličtina, ve které Tarja moc nevynikala...hmm...teď to poslouchám a ten chlap, který do toho furt kecá už mě fakt štve...kde je ksakru září!